Několik otázek pro Václava Novotného
Od 1. července je administrátorem naší farnosti Václav Novotný SJ. Položili jsme mu pár otázek, abyste ho skrze jeho odpovědi mohli trochu poznat.
- Odkud pocházíš? Čím jsi žil, když jsi byl dítě?
Pocházím z Olomouce. Jako dítě jsem byl náruživým skautem, čtenářem dobrodružné literatury,
sokolem, ministrantem u sv. Michala a žákem na církevní škole sester Voršilek.
- Proč ses rozhodl stát knězem, jezuitou?
Boží volání k následování Ignáce jsem zaslechl skrze setkání s výbornými jezuitskými
osobnostmi, četbu knížek z jezuitského nakladatelství Refugium a pravidelné účasti na
ignaciánských exerciciích.
- Posledních pět let jsi strávil na studiích v Bostonu. Jaké to tam pro tebe bylo?
Velice oceňuji zkušenost neevropského stylu vzdělávání, kontakt s mezinárodním akademickým
světem, a v neposlední řadě skvělou pětašedesáti člennou jezuitskou komunitu. Dnes, kdy se
teologie neřadí mezi nejpopulárnější studijní možnosti, není vůbec samozřejmé, že na naší
fakultě v Boston College studovalo 400 studentů, ať již pro své vlastní obohacení nebo s nadějí,
že budou dále své vzdělání profesně využívat.
- Na co se ve své nové misi v akademické farnosti nejvíce těšíš?
Těším se, že přicházím do krásně fungujícího, dynamického prostředí studentské farnosti.
Ačkoliv mám zatím velice limitovanou zkušenost, velice mě potěšilo, že i když je naše pastorace
převážně zaměřená na studenty, přichází k nám všechny věkové skupiny. To je známkou dobře
fungujícího společenství otevřeného navenek. Papež František ve svých poselstvích mladým
křesťanům pravidelně zdůrazňuje, aby byli nositelé radosti, naděje, a Krista stále mladého –
mladí oživuje církev. To je mé přání, aby naše farnost ukazovala církvi Ježíšovo neustále mladé
Srdce.
- Co ti zaručeně udělá radost?
Moc rád cestuji a chodím. Městem i přírodou.
- Kdyby sis mohl týden dělat úplně co chceš, čím bys trávil čas?
Teď zrovna se již nemůžu dočkat svých pravidelných osmidenních exercicií, které mám
naplánované na konec srpna.